Ráno jsem zase skočil do ledového průjezdu na internet, pořádně jsem se na to oblíkl a stejně jsem zase vymrznul. Na snídani jsme přišli na to, proč někdo dostane víc než my (třeba půlku housky, kterou jsme nedostali)! On je to dobrovolník, který občas umyje nádobí, občas skočí nakoupit,
ale hlavně hrozně vtipkuje s kuchařkou, zatímco na nás se kuchařka permanentně mračí. Vyrazili jsme na ulici Las Casas kudy mají podle holky na recepci projíždět autobusy na Monte Alban. Když projel třetí s tímhle nápisem, ale vždycky řidič řekl, že k rujnám nejede, znejistili jsme, a vyrazili k autobusaku. Martin si ale všimnul jednoho docela fajnovyho autobusu kde preblikavalo Centro- Ruta 10- a nakonec:"Monte Alban" - takže MHD! Prý ale budem muset z konečný ještě 2,5km pěšky. S tím ale počítáme a hlavně za tu cenu! Když jsme projížděli okolo autbusaku, naskočil do dveří malej kluk, chvilku ve dveřích visel, řval na ulici:"Monte Alban", a dostal za to od autobusaka pár pesos - pěkná brigáda. Pyramidy se nám docela líbily. Nejsou teda bůhvíjak velký, ale takové hezky kompaktní s pěkným výhledem do kraje. Trochu nás ale zkamaly zavřené hrobky na které jsme se těšili. Potkali jsme tu taky čecha Pavla, který cestuje po Mexiku sám, je tu teprve pár dní a celkem tu bude asi měsíc. Docela dobře jsme pokecali a domluvili na večer hospodu.
On pak na noc odjíždí do Puerto Escondido, takže chudák mine houbičky v San Jose. Večer Martin uvařil výbornou česnečku. Kdo by to chtěl zkusit taky, tu je recept: 5 litrů vody, 2 ohromné brambory, 250g těstovin (nejlépe kolínka), sůl, 4 slepičí bujóny, 3 vejce, 2 palice česneku, patláma patláma paprtála. Podáváme s 1,2l cocacoly smixovanou s 0,3l bílého rumu! Trochu rumcoly jsme vzali i na sraz s Pavlem, ale nakonec jsme stejně skončili na pivku v "jeho oblíbené" oaxacke hospůdce. Pavel už byl na Kubě v Jordánsku a bůhví kde ještě. Navíc je to expert na kola, takže s Květou docela dobře pokcali o jejím vlastnoručním vylepšování odpružené vidlice. Pak už musel letět na autobus, ani neochutnal naší super česnečku, která nám ještě zbyla, takže jsme ji ještě v noci zblajzli sami.
ale hlavně hrozně vtipkuje s kuchařkou, zatímco na nás se kuchařka permanentně mračí. Vyrazili jsme na ulici Las Casas kudy mají podle holky na recepci projíždět autobusy na Monte Alban. Když projel třetí s tímhle nápisem, ale vždycky řidič řekl, že k rujnám nejede, znejistili jsme, a vyrazili k autobusaku. Martin si ale všimnul jednoho docela fajnovyho autobusu kde preblikavalo Centro- Ruta 10- a nakonec:"Monte Alban" - takže MHD! Prý ale budem muset z konečný ještě 2,5km pěšky. S tím ale počítáme a hlavně za tu cenu! Když jsme projížděli okolo autbusaku, naskočil do dveří malej kluk, chvilku ve dveřích visel, řval na ulici:"Monte Alban", a dostal za to od autobusaka pár pesos - pěkná brigáda. Pyramidy se nám docela líbily. Nejsou teda bůhvíjak velký, ale takové hezky kompaktní s pěkným výhledem do kraje. Trochu nás ale zkamaly zavřené hrobky na které jsme se těšili. Potkali jsme tu taky čecha Pavla, který cestuje po Mexiku sám, je tu teprve pár dní a celkem tu bude asi měsíc. Docela dobře jsme pokecali a domluvili na večer hospodu.On pak na noc odjíždí do Puerto Escondido, takže chudák mine houbičky v San Jose. Večer Martin uvařil výbornou česnečku. Kdo by to chtěl zkusit taky, tu je recept: 5 litrů vody, 2 ohromné brambory, 250g těstovin (nejlépe kolínka), sůl, 4 slepičí bujóny, 3 vejce, 2 palice česneku, patláma patláma paprtála. Podáváme s 1,2l cocacoly smixovanou s 0,3l bílého rumu! Trochu rumcoly jsme vzali i na sraz s Pavlem, ale nakonec jsme stejně skončili na pivku v "jeho oblíbené" oaxacke hospůdce. Pavel už byl na Kubě v Jordánsku a bůhví kde ještě. Navíc je to expert na kola, takže s Květou docela dobře pokcali o jejím vlastnoručním vylepšování odpružené vidlice. Pak už musel letět na autobus, ani neochutnal naší super česnečku, která nám ještě zbyla, takže jsme ji ještě v noci zblajzli sami.
Žádné komentáře:
Okomentovat