Vstali jsme poměrně brzo a posnídali mandariky, které Martin natrhal na stromech vedle restaurace. Po osmý jsem šel ještě do bazénu, i když včera říkali, že tam mužem až od devíti, to jsem jim ale jako nerozuměl. Po devátý už jsme čekali na silnici na nějaký ten odvoz do Uxmalu a po chvilce nám zastavil autobus z Meridy. Za vstup k pyramidám chtěli 88 pesos, to se nám zdálo docela dost. Stejnou cenu prý chtěli i za Chichen Itza, kde byli Květa a
Martin než jsme se setkali v Meride. Holt Yucatan je na to drahý (v porovnání s Palenque za 38 pesos). Na největší pyramidu se bohužel nemůže a jinak je areál relativně malý. Navíc je hrozný vedro, takže jsme se vždycky rozvalili někam do stínu s pěknou vyhlídkou na pyramidy nebo na hřiště na pelotu a pojídali pomeranče z ranče (vlastně mandarinky, ale to se nerýmuje) . Všude po pyramidách pobíhají leguáni, takže si člověk musí dávat pozor, aby na nějakého nešlápl nebo nesedl - to by asi oba bolelo. Když jsme se nabažili pyramid i mandarinek, vyrazili jsme na hlavní křižovatku čekat na něco, co by nás odvezlo do Campeche, odkud chceme nočním busem přejet do Palenque a dál na Agua Azul. Měl by jezdit nějaký bus, mohlo by přijet nějaké colectivo, ale nikdo nic neví nebo spíš každý říká něco jiného, tak prostě čekáme půl hodiny, hodinu,
hodinu a půl (mezitím jsme dostali hrozný hlad, tak jsme sežrali to jediný, co jsme měli: konzervu rozmixovaných fazolí - vypadá to jako hovno - pardon, ale jedí to tu ke všemu a je to náhodou moc dobrý a hlavně sytý), pak konečně přijel bus do Hopelchen, kde jsme chytli bus do Campeche. V Campeche jsme koupili lístky do Palenque (190 pesos/os :-( a pak teprve zjistili, že autobus jezdí z terminálu ADO nuevo, který je asi 2km daleko. Vzali jsme si raději taxík (byla už tma, 25 pesos za všechny není tak moc) a na hodinku sedli do restauracky naproti našeho autobusaku. Dali jsme si tacos, docela drahý, ale fakt výborný, snad z toho nebudem mít po cestě nějaké střevní problémy. V 10 jsme vlezli do pohodlného autobusu a vyrazili na šestihodinovou cestu. Kupodivu jsem se po cestě docela vyspal.
Martin než jsme se setkali v Meride. Holt Yucatan je na to drahý (v porovnání s Palenque za 38 pesos). Na největší pyramidu se bohužel nemůže a jinak je areál relativně malý. Navíc je hrozný vedro, takže jsme se vždycky rozvalili někam do stínu s pěknou vyhlídkou na pyramidy nebo na hřiště na pelotu a pojídali pomeranče z ranče (vlastně mandarinky, ale to se nerýmuje) . Všude po pyramidách pobíhají leguáni, takže si člověk musí dávat pozor, aby na nějakého nešlápl nebo nesedl - to by asi oba bolelo. Když jsme se nabažili pyramid i mandarinek, vyrazili jsme na hlavní křižovatku čekat na něco, co by nás odvezlo do Campeche, odkud chceme nočním busem přejet do Palenque a dál na Agua Azul. Měl by jezdit nějaký bus, mohlo by přijet nějaké colectivo, ale nikdo nic neví nebo spíš každý říká něco jiného, tak prostě čekáme půl hodiny, hodinu,hodinu a půl (mezitím jsme dostali hrozný hlad, tak jsme sežrali to jediný, co jsme měli: konzervu rozmixovaných fazolí - vypadá to jako hovno - pardon, ale jedí to tu ke všemu a je to náhodou moc dobrý a hlavně sytý), pak konečně přijel bus do Hopelchen, kde jsme chytli bus do Campeche. V Campeche jsme koupili lístky do Palenque (190 pesos/os :-( a pak teprve zjistili, že autobus jezdí z terminálu ADO nuevo, který je asi 2km daleko. Vzali jsme si raději taxík (byla už tma, 25 pesos za všechny není tak moc) a na hodinku sedli do restauracky naproti našeho autobusaku. Dali jsme si tacos, docela drahý, ale fakt výborný, snad z toho nebudem mít po cestě nějaké střevní problémy. V 10 jsme vlezli do pohodlného autobusu a vyrazili na šestihodinovou cestu. Kupodivu jsem se po cestě docela vyspal.
Žádné komentáře:
Okomentovat