Konečně jsme objevili relativně levné ovoce (nebo jsme si na ty ceny už zvykli), takže jsme si ráno koupili kilový jogurt, spoustu banánů, pár pomerančů a udělali jsme si k snídani ovocný salát skoro tak dobrý jako v La Chueza. Objevili jsme taky tortilárnu, kde prodávají kilo tortil za 6 pesos, což je několikrát levnější než balené tortily v krámu - teda kdyby Květa nechtěla místo 50 pesosovkou platit 50 dolarovkou. Ještě že kluk v krámku neměl na vrácení. Nemám žaludek úplně v pořádku, občas mi chytnou takový křeče, ale za chvilku to přejde -
Květa to prý měla stejný, teď už je ji ale žaludek tolik nezlobí. Zato včerejší nápadník nedal pokoj, pořád za Květou leze, neustále se na ní vyptává ( a to i před zraky své žárlivě manželky), takže teď Květa ze svých španělských frází používá nejčastěji: "jdi pryč!" nebo "nechci s tebou mluvit!". Jinak ale den ubíhá příjemné. Vaříme si ve středověké kuchyni, flákáme se v hamakách nebo, a to je nejlepší, bodyboardíme. Jsou tu opravdu výborně vlny, hlavně po obědě, kdy přichází příliv a zalije se dost dlouhá část mělké pláže. Jezdil jsem až do západu slunce a bylo to nádherný. Na jedné straně rudá obloha, na druhé už tmavě modrá a vykukují první hvězdy. Po večeři se nám podařilo uhamounit tři počítače v internet café (mimo jiné jsme koukali na hurikány, a kolem Belize se potlouká tropická bouře Gamma, snad z toho nic nebude). Pak jsme zašli už tradičně do La Chuza na pivko (já jsem si dál žampiónovou polívku, která vypadala opravdu úžasné, chuť už tak doubrou neměla) a pak jsme se tradičně rozvalili do super hamaků v restauraci, kde už máme každý svůj a tradičně jsme v nich skoro usnuli. V noci nás s Květou budili komáři a to i pod moskytiérou, nevíme, jak se tam dostali. Nakonec se nám je podařilo všechny vymlátit a moskytiéru utěsnit. Komáři už byli pěkně nacucany, některý takřka k prasknutí! Svině (pardon).
Květa to prý měla stejný, teď už je ji ale žaludek tolik nezlobí. Zato včerejší nápadník nedal pokoj, pořád za Květou leze, neustále se na ní vyptává ( a to i před zraky své žárlivě manželky), takže teď Květa ze svých španělských frází používá nejčastěji: "jdi pryč!" nebo "nechci s tebou mluvit!". Jinak ale den ubíhá příjemné. Vaříme si ve středověké kuchyni, flákáme se v hamakách nebo, a to je nejlepší, bodyboardíme. Jsou tu opravdu výborně vlny, hlavně po obědě, kdy přichází příliv a zalije se dost dlouhá část mělké pláže. Jezdil jsem až do západu slunce a bylo to nádherný. Na jedné straně rudá obloha, na druhé už tmavě modrá a vykukují první hvězdy. Po večeři se nám podařilo uhamounit tři počítače v internet café (mimo jiné jsme koukali na hurikány, a kolem Belize se potlouká tropická bouře Gamma, snad z toho nic nebude). Pak jsme zašli už tradičně do La Chuza na pivko (já jsem si dál žampiónovou polívku, která vypadala opravdu úžasné, chuť už tak doubrou neměla) a pak jsme se tradičně rozvalili do super hamaků v restauraci, kde už máme každý svůj a tradičně jsme v nich skoro usnuli. V noci nás s Květou budili komáři a to i pod moskytiérou, nevíme, jak se tam dostali. Nakonec se nám je podařilo všechny vymlátit a moskytiéru utěsnit. Komáři už byli pěkně nacucany, některý takřka k prasknutí! Svině (pardon).
Žádné komentáře:
Okomentovat