Snídani jsem si dal opět v comedoru v hostelu. Tradičně míchané vajíčka, ale k tomu navíc mléko s rýží - známou to pochoutku že San Pedra. Podle průvodce jede autobus do Todos Santos v 5:45 (na ten jsem se vyprdnul), pak až v 10:00. Doporučuje taky koupit lístky s předstihem, takže jsem na autobusak dorazil už před devátou a koupil si místenku (v autobuse jsou na jedné sedačce psané rovnou místa tři, takže je celkem míst 66), ale bylo to asi zbytečný, protože autobus vyjížděl poloprázdný. První půlka cesty byla plná serpentyn do prudkych kopců za Huehuetenangem, druhá zase po špatně prašné cestě, takže jsme do Todos Santos dorazili až v půl jedny. Taky se začalo kazit počasí, takže jsem se rozhodl zůstat dneska v Todos Santos a pochod do San Juan nechat na zítřek. Asi sem to měl ráno trochu "hecnout" a odjet už autobusem v 5:45. Měl jsem totiž na posledních 10 dní docela nabitý program. Chtěl jsem se podívat i do vesničky Nebaj v horách na sever od Chichicastenanga, ale asi by to bylo zbytečně uspěchaný, takže na to prdim. Odpoledne jsem strávil nudou v Todos Santos. Udělal jsem si jeden mini výlet přes vesnici, která je opravdu moc hezká. Udělala se mlha a docela zima, takže jsem nakonec zapadnul na Internet, ale akorát jsem dostal depku, když jsem si zkontroloval zůstatek peněz na svém účtu. Objevil jsem letáček
španělsko/mamske školy ("mam" je mayské nářečí, kterým se tu mluví) Nuevo amanecer s reklamou na nějaké večerní aktivity, tak jsem se tam pak zašel pozeptat. Od jedné studentky z Aljašky jsem se dozvěděl, že se každý večer schází a třeba si pouštějí nějaké filmy. Domluvil jsem se, že se po sedmé hodině stavím a šel se před tím ještě chvilku nudit do hostelu. Bydlím v Casa Familiar na společně ložnici, kde jsem ale sám, za 25Q. Nana večeři za 13,50Q jsem zašel do výborného comedoru Katy. Je horzna kosa, takže jsem si dal k pití čaj. Tak hořký čaj jsem snad ještě nepil. Musel jsem do něj nasypat spoustu lžiček cukru, ale bylo to marný, bylo to marný, bylo to marný. Když jsem jedl, přišel asi otec rodiny a byl pěkně ožralý. Choval se hrozně přátelsky, ale bylo mu prd rozumět a hrozně se motal, takže jsem byl rád, když se se mnou rozloučil (podal mi špinavou ruku, takže mi tím trochu zkazil chuť k jídlu) a sedl si do vedlejší místnosti. Manželka a děti ho bez řeči obskakovaly a podstrojovali mu jídlo, takže třeba je to tady normální. Vůbec tady dneska hrála docela hlasitá muzika a spousta chlapů postávalo u stánku a chlastali pivo, ostatní se vesele motali po ulicích - že by se něco dělo nebo se tu něco takovyho děje pořád? Večer jsem ve škole potkaal 3 další studenti. Chvilku jsme jen tak kecali, jeden přitom udělal smažený tortily s pomazánkou z avokáda a cibule - moc dobrý, někdy to musím zkusit taky. Vypadá to, že si tu žijou takovým poklidným až nudným životem, chodí do školy, učí se španělský a po večerech se jen tak schází a kecají. Občas udělají nějaký výlet. Třeba zítra jdou na Puerta del Cielo, takže asi se na přechod do San Juan Atitan vyprdnu a vyrazím raději s nima. Sraz je ráno ve škole v 6:30, zpátky by jsme měli být do dvou odpoledne, takže v pohodě stihnu bus do Huehuetenanga a dál do Xela. Pustili jsme si dokumentární film o Todos Santos, který natočili v roce 1982 a věru, moc se tu toho od té doby nezměnilo :-) Za film jsem zaplatil 10Q, za výlet zítra zaplatím 20Q.
španělsko/mamske školy ("mam" je mayské nářečí, kterým se tu mluví) Nuevo amanecer s reklamou na nějaké večerní aktivity, tak jsem se tam pak zašel pozeptat. Od jedné studentky z Aljašky jsem se dozvěděl, že se každý večer schází a třeba si pouštějí nějaké filmy. Domluvil jsem se, že se po sedmé hodině stavím a šel se před tím ještě chvilku nudit do hostelu. Bydlím v Casa Familiar na společně ložnici, kde jsem ale sám, za 25Q. Nana večeři za 13,50Q jsem zašel do výborného comedoru Katy. Je horzna kosa, takže jsem si dal k pití čaj. Tak hořký čaj jsem snad ještě nepil. Musel jsem do něj nasypat spoustu lžiček cukru, ale bylo to marný, bylo to marný, bylo to marný. Když jsem jedl, přišel asi otec rodiny a byl pěkně ožralý. Choval se hrozně přátelsky, ale bylo mu prd rozumět a hrozně se motal, takže jsem byl rád, když se se mnou rozloučil (podal mi špinavou ruku, takže mi tím trochu zkazil chuť k jídlu) a sedl si do vedlejší místnosti. Manželka a děti ho bez řeči obskakovaly a podstrojovali mu jídlo, takže třeba je to tady normální. Vůbec tady dneska hrála docela hlasitá muzika a spousta chlapů postávalo u stánku a chlastali pivo, ostatní se vesele motali po ulicích - že by se něco dělo nebo se tu něco takovyho děje pořád? Večer jsem ve škole potkaal 3 další studenti. Chvilku jsme jen tak kecali, jeden přitom udělal smažený tortily s pomazánkou z avokáda a cibule - moc dobrý, někdy to musím zkusit taky. Vypadá to, že si tu žijou takovým poklidným až nudným životem, chodí do školy, učí se španělský a po večerech se jen tak schází a kecají. Občas udělají nějaký výlet. Třeba zítra jdou na Puerta del Cielo, takže asi se na přechod do San Juan Atitan vyprdnu a vyrazím raději s nima. Sraz je ráno ve škole v 6:30, zpátky by jsme měli být do dvou odpoledne, takže v pohodě stihnu bus do Huehuetenanga a dál do Xela. Pustili jsme si dokumentární film o Todos Santos, který natočili v roce 1982 a věru, moc se tu toho od té doby nezměnilo :-) Za film jsem zaplatil 10Q, za výlet zítra zaplatím 20Q.
Žádné komentáře:
Okomentovat