Ráno mě překvapila lehká... průjem. Hmmm, to bude v autobusu zajímavý. Skočil jsem si pro snídani a protože jsem se rozhodl, že až do odletu vystačím s penězma které mi ještě zbyly (mám nějaké Quetzaly a ještě přes 100 dolarů, z toho asi 30 padne na odletovou taxu), koupil jsem si na trhu jen 5 banánů, 5 tortil, avokádo, cibuli a od paní domácí jsem vyžebral sůl. Suma sumárum 5Q. Autobus do Guatemala City zrovna projíždel ulicí, tak jsem na něj mávnul, vlezl i s batohem v podřepu dovnitř, protože ho mám přes hlavu a škrtám o střechu. Řidič na mě hned ukázal, ať ho dám pikolíkovy-lístkařovi, který ho hodí na střechu. Ten s ním vyběhl z autobusu a já jsem bedlivě sledoval, jestli s ním opravdu poleze na střechu nebo jestli ho jen tak nepohodí někde na ulici.
Když jsme po půl hodině dorazili na hlavní silnici carretera-1, dokonce jsem si sedl a po cestě do Guatemala City jsem se kochal v dálce vykukujícíma sopkama, které už jsem dokonce začal podle tvaru poznávat: San Pedro, Atitlán s Tolimánem, Fuego s Acatenangem a Agua. Autobus nás vyhodil někde v Guatemala City. Pohotového taxikáře jsem s díky odmítnul a zapnul GPSku. Měl jsem označený hostel Fenix, kde jsem spal druhou noc v Guatemala City a terminál autobusů do Cobánu je jen o blok vedle. GPSka řekla 2,7km někam tam a šipka mířila k severu, ufff to je dálka. Nějaký lidi, mě řekli, ať jedu autobusem, tak jsem šel na silnici, které vypadala jako hlavní a chytl první autobus. Řekl, že jede do zony 1 a to mě určitě přiblíží. Nakonec mi sympatický řidič poradil kde projíždí nejblíž k terminálu. Odtud to bylo už jen 3 bloky. Podle průvodce jezdí do Cobánu nejluxusnější autobusy, které v Guatemale najdete. Stál 50Q (což je na Guatemalu fakt dost), ale zase byl fakt pěkný, klimatizovaný a pustili nám film Národní poklad s Nicolasem Cagem, který už jsem viděl cestou z Oaxacy. Tentokrát byl ale v angličtině, tak jsem konečně pochopil konec. V Cobánu se mě hned chytlo pár naháněčů, prý taky obyčejných turistů, kteří mě poradili hostel Casa Luna za 35Q. V zájmu štřícího programu jsem ještě obešel pár dalších, ale nakonec jsem se stejně potupně vrátil. Našel jsem za 25Q, ale nevypadalo to na to, že bych tam mohl nechat velký batoh, až se zítra pojedu jen tak na lehko podívat na dva dny do Semuc Champey. Taky v Casa Luna nabízí za 20Q snídani a říkají, že opravdu velkou, takže jí asi zítra zkusím. Zašel jsem na Internet za 8Q/h, kde hráli pořád dokolečka Tracy Chapman, tak jsem tam přijemně strávil 2,5 hodiny. Večer jsem se na hostelu seznámil s lidma, kteří chtějí zítra jet do Lanquínu, který je kousek od Cobánu. Jsou mezi nima i dvě docela pěkný holky, ale tak strašně namachrovaný cestovatelky jsem už dlouho neviděl.
Když jsme po půl hodině dorazili na hlavní silnici carretera-1, dokonce jsem si sedl a po cestě do Guatemala City jsem se kochal v dálce vykukujícíma sopkama, které už jsem dokonce začal podle tvaru poznávat: San Pedro, Atitlán s Tolimánem, Fuego s Acatenangem a Agua. Autobus nás vyhodil někde v Guatemala City. Pohotového taxikáře jsem s díky odmítnul a zapnul GPSku. Měl jsem označený hostel Fenix, kde jsem spal druhou noc v Guatemala City a terminál autobusů do Cobánu je jen o blok vedle. GPSka řekla 2,7km někam tam a šipka mířila k severu, ufff to je dálka. Nějaký lidi, mě řekli, ať jedu autobusem, tak jsem šel na silnici, které vypadala jako hlavní a chytl první autobus. Řekl, že jede do zony 1 a to mě určitě přiblíží. Nakonec mi sympatický řidič poradil kde projíždí nejblíž k terminálu. Odtud to bylo už jen 3 bloky. Podle průvodce jezdí do Cobánu nejluxusnější autobusy, které v Guatemale najdete. Stál 50Q (což je na Guatemalu fakt dost), ale zase byl fakt pěkný, klimatizovaný a pustili nám film Národní poklad s Nicolasem Cagem, který už jsem viděl cestou z Oaxacy. Tentokrát byl ale v angličtině, tak jsem konečně pochopil konec. V Cobánu se mě hned chytlo pár naháněčů, prý taky obyčejných turistů, kteří mě poradili hostel Casa Luna za 35Q. V zájmu štřícího programu jsem ještě obešel pár dalších, ale nakonec jsem se stejně potupně vrátil. Našel jsem za 25Q, ale nevypadalo to na to, že bych tam mohl nechat velký batoh, až se zítra pojedu jen tak na lehko podívat na dva dny do Semuc Champey. Taky v Casa Luna nabízí za 20Q snídani a říkají, že opravdu velkou, takže jí asi zítra zkusím. Zašel jsem na Internet za 8Q/h, kde hráli pořád dokolečka Tracy Chapman, tak jsem tam přijemně strávil 2,5 hodiny. Večer jsem se na hostelu seznámil s lidma, kteří chtějí zítra jet do Lanquínu, který je kousek od Cobánu. Jsou mezi nima i dvě docela pěkný holky, ale tak strašně namachrovaný cestovatelky jsem už dlouho neviděl.
Žádné komentáře:
Okomentovat