Dneska nás od rána na hostelu pěkně štvou. Jednak zase větší porce na snídani pro své "miláčky" - jednomu dokonce dali výborně lívanečky, na který jsme měli zrovna takovou chuť, ale dostali jsme nějaký rozvařený placky s rajčatovou omáčkou. Druhá věc byla úschovna zavazadel, za kterou si řekli 10 pesos/os a i když včera říkali, že k tomu budou veškeré služby hostelu zdarma, tak najednou řekli, že už třeba nesmíme do sprch. Oni tu teda ty sprchny nebyli noc moc, hlavně teplá voda byla sázka do loterie, klidně přestala tyct když měl člověk šampon ve vlasech. Dneska večer odjíždíme nočníma autobusama - Květa s Martinem do Palenque, já se vracím do Guatemaly, takže jedu na hranice do Tapachuly, takže jsme raději ještě dopoledne vyrazili na autbusák 1. třídy koupit s předstihem lístky na večer a dobře jsme udělali. V mém autobuse už totiž bylo jen 5 volných míst. Tyhle noční přejezdy autobusama 1. třídy
(většinou ADO nebo OCC) vyjdou docela draho. Květa s Marinem platili každý za cestu do Palenque 444pesos, mě cesta do Tapachuly vyšla na 271pesos. Je ale fakt, že to jsou docela velký vzdálenosti a autobusy jsou fakt neskutečně pohodlne. Cestou na autobusák jsme se dostali do nějaký pouliční výstavy okolních vesnic a co bylo nejlepší - s ochutnávkami místních jídel i pití. Tím jsme alespoň trochu dohnali chudou snídani. Odpoledne jsme vyrazili na trh koupit nějaké suvenýry a vůbec dárky k Vánocům. Po hodině rozchodu a lítání po tržnici jsme se všichni vrátili ještě před domluveným časem a pěkně votráveny, že nic poradnyho nemaj a když něco maj, tak hrozně draze a velice těžko se s nima smlouvá. Vrátili jsme se na hostel, uvařili poslední společně těstoviny a pak rychle letěli na autobusak, protože Květě a Martinovi to za chvilku jede. Vzali jsme si taxíka za 25 pesos, protože je to na autobusak opravdu dálka a s těma těžkýma batohama se nám tahat opravdu nechtělo. Po smutném rozloučení s Květou a Marinem jsem měl ještě čas na dvě hodinky na internet a pak jsem taky nasedl do svého busu a vyrazil na noční jízdu. Prvních pár hodin bylo hrozných. Hrozně mě bolelo za krkem a vůbec jsem se nemohl na sedačce nijak uvelebit. Pak naštěstí chlápek, který seděl vedle mě vystoupil, takže jsem měl dvousedacku pro sebe a mohl jsem se zkroutit mnohem pohodlněji a dokonce se na chvilku prospat.
(většinou ADO nebo OCC) vyjdou docela draho. Květa s Marinem platili každý za cestu do Palenque 444pesos, mě cesta do Tapachuly vyšla na 271pesos. Je ale fakt, že to jsou docela velký vzdálenosti a autobusy jsou fakt neskutečně pohodlne. Cestou na autobusák jsme se dostali do nějaký pouliční výstavy okolních vesnic a co bylo nejlepší - s ochutnávkami místních jídel i pití. Tím jsme alespoň trochu dohnali chudou snídani. Odpoledne jsme vyrazili na trh koupit nějaké suvenýry a vůbec dárky k Vánocům. Po hodině rozchodu a lítání po tržnici jsme se všichni vrátili ještě před domluveným časem a pěkně votráveny, že nic poradnyho nemaj a když něco maj, tak hrozně draze a velice těžko se s nima smlouvá. Vrátili jsme se na hostel, uvařili poslední společně těstoviny a pak rychle letěli na autobusak, protože Květě a Martinovi to za chvilku jede. Vzali jsme si taxíka za 25 pesos, protože je to na autobusak opravdu dálka a s těma těžkýma batohama se nám tahat opravdu nechtělo. Po smutném rozloučení s Květou a Marinem jsem měl ještě čas na dvě hodinky na internet a pak jsem taky nasedl do svého busu a vyrazil na noční jízdu. Prvních pár hodin bylo hrozných. Hrozně mě bolelo za krkem a vůbec jsem se nemohl na sedačce nijak uvelebit. Pak naštěstí chlápek, který seděl vedle mě vystoupil, takže jsem měl dvousedacku pro sebe a mohl jsem se zkroutit mnohem pohodlněji a dokonce se na chvilku prospat.
Žádné komentáře:
Okomentovat