pátek 23. prosince 2005

pátek 9.12. odlet z Guatemaly

Vstával jsem docela brzo. Minibus na letiště mi sice jede až v půl jedný, ale chtěl bych ještě napsat nějaké pohledy, protože mi zbývají 4 známky, které jsem koupil v Chichicastenangu. Stály mě 10Q, takže mi dnes na jídlo zbývá nějakých 11 queztalů, za které si koupím nějakou dobůtku na trhu. Pak snad dostanu něco v letadle. Pohledy jsem napsal v parku uprostřed Antigua a lehce po desátý jsem se vrátil na pokoj, že se v pohodě sbalím a skočím na trh koupit si něco k jídlu. Zaklepala ale na mě paní z cestovky, se kterou jedu na letiště, že dnes žádný minibus v půl jedný nejede, takže buď ve tři - to nestíhám nebo za 20 minut. Hrůza! Naházel jsem zbytek věcí do batohu, hodil si ho na recepci a utíkal na poštu poslat pohledy. Cestou jsem si ještě za 5Q koupil na trhu kuřecí sendvič, abych cestou neumřel hlady. Na letiště jsem dorazil před dvanáctou, takže tu mám 4 hodiny - no bezva. Check-in otevřeli až v jednu. Tam jsem ke své ohromné radosti zjistil, že zaplatím jen 20Q letištní bezpečnostní poplatek, což proti očekávaným 30USD na odletovou taxu je úplný prd. Raději jsem se neptal, proč jí nemusím platit (třeba je zahrnutá v letence). Vyměnil jsem si 10USD na 75Q a v tu ránu jsem byl bohatý. Zbylo mi i na jídlo v letištní restauraci. Dal jsem si naposledy typické guatemalské míchané vajíčka s fazolema a tortily. Zbylo mi ještě na pár quetzalů na tričko s nápisem Guatemala :-) Chtěl jsem si na letišti odskočit na záchod, ale když jsem tam viděl neskutečnou tlačenici, a to prosím i nějaký ženský na našem pánském záchodě hned u mušlí, tak jsem to raději ještě chvilku vydržel. Jinak to na letišti byla docela otrava, takže jsem byl rád když konečně otevřeli náš gate. Všem docela pečlivě kontrolovali příruční zavazadla. Když ale otevřeli můj batůžek narvaný k prasknutí (to abych odlehčil velkému a neměl probroblémy s nadváhou), raději ho zase rychle zavřeli a řekli, že je to v pořádku. Odletěli jsme bez zpozdění (inu Mexicana airlines) a to bylo dobře, protože na letišti v Mexiku, kde jsem musel znovu na check-in se objevily komplikace. Inu British Airways. Chvilku mě trvalo, než jsem vůbec našel jejich přepážky, pak tam byla neskutečná fronta, na obrazovkách měli napsáno spoustu letů, ale ten můj tam prostě nebyl. Ptal jsem se, jestli ta ukrutná fronta je i na můj let a prý jo, ale veřit se mi tomu nechtělo.Skoro hodinu jsem stál ve frontě a byl jsem pěkně nervózní, protože se blížil čas odletu. Ten byl ale nakonec o víc než hodinu a půl zpožděný. S British Airways to prostě nikdy nebylo jednoduchý! Zašel jsem si alespoň na jídlo (v plavkách jsem totiž objevil 50 pesos) a dal si na rozloučenou s Mexikem co jiného než tradiční tacos. Palubní lístek jsem měl B-52 (doufám, že mě nikdo nezapáli a nevypije brčkem), takže jsem váhal, jestli to opravdu bude u okýnka, jak mi na check-inu slibvali. A ono fakt jo! Bylo to totiž v úplně poslední řadě, kde už je letadlo trochu užší a chybí tam dvě krajní sedačky. Vedle mě si sedla pěkná mexičanka, ale nemluvili jsme spolu. Zblajzli jsme večeří, koukl jsem na film (zkusil jsem Válku světů od Spielberga - hrozná kravina), který jsem ani nedokoukal a zkusil usnout. A povedlo se :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat