Ráno jsem se šel podívat k městskému úřadu, ale nikdo tam nebyl. Hledal jsem půjčovnu kol, že bych se jel podívat, jak jsou v okolí zničené silnice. U jedné půjčovny si zrovna 6 izraelcu půjčovalo kola na celý den (dohromady za 250Q), tak jsem se k ním přidal a půjčil si taky kolo, ale jen na 3 hodinky (za 16Q a 1USD). Cestou do
San Juan (první vesnice za San Pedrem, asi jen 2km) jsme se museli vyhnout pár sesuvům přes silnici, zatím nic hroznyho. V San Juanu jsem se s jedním z izraelců utrhnul a pokračovali jsme se dál na San Pablo, kudy jsem v neděli jel Pickupem na "Nariz". Tam už to začalo být maso! nejdřív několik metrů dlouhý zasypaný úsek, pak brod, který se musel obnášet přes potok asi 20 metrů od silnice, nakonec několik set metrů dlouhé skoro metr vysoké pole kamenů, které se jen tak vytvořilo na silnici a okolních kávových polích. To už jsme vzdali a začali se vracet. V San Juanu jsme si na chvilku zahráli basket s dvěma místníma, o dvě hlavy menšíma klukama, ale stejně nás vyklepli. U půjčovny kol na nás čekal zbytek izraelcu, že prý jezdí autobus z Panajachel do Antiguy a že tedy že San Pedra odjíždí. Nevím, nevím, slyšel jsem že je za Panajachelem zbořený most a že bude chvilku trvat, než to dají dokupy. Na obědě jsem řekl Rose, že bych chtěl
koupit něco pro lidi z okolních vesnic, kteří přebývají po kostelich v San Pedru, tak se mnou zašla do krámku a koupili jsme cukr a nějaký druh mouky (říkala tomu avena) za 55Q. Do Casa Rosario zase nepřišel Jose, tak jsem se šel zeptat zpátky do školy San Pedro a náhodou byla volná jedna učitelka. Nejdřív vypadal dost znuděně, pak jsme ale docela pokecali, poslouchali písničky a psali si k ním texty. Večer byl v Nirvana baru benefiční konzert, kam se dali odnést věci pro lidí z postižených vesnic, tak jsem s sebou vzal půlku svého nákupu, že druhou zítra odnesu do nějakého kostela. Už neprší, občas jen trošku, ale nikdo neví, co bude dál. Mluví se o dalších hurikánech, někdo ale tvrdí, že má být minimálně 4 dny hezky.
San Juan (první vesnice za San Pedrem, asi jen 2km) jsme se museli vyhnout pár sesuvům přes silnici, zatím nic hroznyho. V San Juanu jsem se s jedním z izraelců utrhnul a pokračovali jsme se dál na San Pablo, kudy jsem v neděli jel Pickupem na "Nariz". Tam už to začalo být maso! nejdřív několik metrů dlouhý zasypaný úsek, pak brod, který se musel obnášet přes potok asi 20 metrů od silnice, nakonec několik set metrů dlouhé skoro metr vysoké pole kamenů, které se jen tak vytvořilo na silnici a okolních kávových polích. To už jsme vzdali a začali se vracet. V San Juanu jsme si na chvilku zahráli basket s dvěma místníma, o dvě hlavy menšíma klukama, ale stejně nás vyklepli. U půjčovny kol na nás čekal zbytek izraelcu, že prý jezdí autobus z Panajachel do Antiguy a že tedy že San Pedra odjíždí. Nevím, nevím, slyšel jsem že je za Panajachelem zbořený most a že bude chvilku trvat, než to dají dokupy. Na obědě jsem řekl Rose, že bych chtělkoupit něco pro lidi z okolních vesnic, kteří přebývají po kostelich v San Pedru, tak se mnou zašla do krámku a koupili jsme cukr a nějaký druh mouky (říkala tomu avena) za 55Q. Do Casa Rosario zase nepřišel Jose, tak jsem se šel zeptat zpátky do školy San Pedro a náhodou byla volná jedna učitelka. Nejdřív vypadal dost znuděně, pak jsme ale docela pokecali, poslouchali písničky a psali si k ním texty. Večer byl v Nirvana baru benefiční konzert, kam se dali odnést věci pro lidí z postižených vesnic, tak jsem s sebou vzal půlku svého nákupu, že druhou zítra odnesu do nějakého kostela. Už neprší, občas jen trošku, ale nikdo neví, co bude dál. Mluví se o dalších hurikánech, někdo ale tvrdí, že má být minimálně 4 dny hezky.
Žádné komentáře:
Okomentovat