Ráno jsem se vydal na cestu do Chiquimula. Je to městečko kousek od honduraských hranic, za kterými jsou Mayské pyramidy Copán. Znamenalo to ale přestup v Guatemala City! Dal jsem si raději do jedné boty balíček asi 100 dolarů a do druhé kreditní kartu, to kdyby náhodou boty byly to jediný, co by mi zůstalo, kdyby někdo dostal zálusk na můj batoh. Našel jsem dva autobusy do Guatemala City a řidič toho druhého na mě zakřičel "Guatemala City" a letěl za volant, jako že v další vteřině odjíždí. Byl ale poloprázdný a asi by jel až za delší dobu, takže jsem se nenechal vycukat, nastoupil do toho prvního, který za minutku vyrazil na cestu. Cestou do Guatemala City se se mnou dal do řeči jeden místní, mluvil anglicky a dělal hroznýho kamaráda. Když jsem viděl, jak se mi tlačí na kapsy, tak jsem si raději schoval peněženku a foták do batůžku vedle sebe. Na jedný zastávce dělal že vyhlíží známého, naklonil se přeze mě a přes my dva batůžky s rukou schovanou pod budnou, a i když jsem si dával pozor, tak mi rozepnul batůžek, kam jsem si schoval foták, ale vyndat ho nestihl! Když zjistil, že jsem si na něj začal dávat pozor, tak si přesedl k jinému turistovi o tři rady přede mnou. Koukal jsem na něj, probíhalo to podobně, ale taky bez úspěchu. Raději jsem se pak turisty zeptal, jestli mu něco nechybí. Jel do Puerto Barios (je z Detroitu, pracuje v Belize - hraje v nějaký kapele a hrozně se mu líbí česká muzika), autobus z Guatemala City mu jel asi jen o dvě ulice dál, než můj do Chiquimuly, takže jsme hledali společně. Trochu jsme si pobloudili, ale nakonec jsme to zdárně našli. Můj autobus hned jel. Asi měl být luxusní, stál 35Q, ale byl v mnohem horším stavu než obyčejné Chicken busy do San Pedra. Do Chiquimuly jsme dorazili po čtvrté hodině. Je znát, že jsme o dost níž, protože je tu nechutný vedro a dusno. Docela jsem se zpotil, když jsem se snažil najít hotel z průvodce. Nejdřív mi přišlo 35Q za noc moc, ale nic levnějšího jsem nenašel. Hotel Hernandez je ale docela pěkný. I když je hned u hlavní silnice, tak je docela klidný. Protože v průvodci píšou, že je internet v Hondurasu docela drahy (normální ceny kolem 5USD za hodinu), tak jsem večer strávil psaním deníku a emailováním v místím klimatizovaném internetcafe za 10Q/h. Zašel jsem si také do jedné místní restauračky na večeři. Jídelní lístek neměli a s prodavačkou jsem si absolutně nerozuměl, takže jsem nakonec musel poprosit jednoho pána, ať mi objedná to, co má on, že to vypadá docela dobře. Jinak Chiquimula je docela zvláštní místo, ulice jsou docela špinavé, spousta troubících aut se proplétá mezi trhovci a davy nakupujících. Jsou tu ale i čistě obchody jako v Evropě plně drahé elektroniky a drahého oblečení. Nevím, kdo tady na to má. Každý obchod tedy raději hlídá drsný chlápek s brokovnici. Večer jsem si poslechl pár MP3jek a taky jsem si hezky zaWAPoval, protože nevím, jestli mi bude Guatemalská SIM-karta v Hondurasu fungovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat