Dneska jsme se nutne potrebovali dostat vcas do Nanningu, aby nam neujel vlak do Kunmingu v 18:10, na ktery uz mame koupene listky. Prvni bus z Ping'anu jede podle pruvodce a podle tabule na zastavce v 7:20, podle zensky z hotelu v 7:30, nakonec jezdi v 7:40 (nastesti, byli jsme tam v 7:22 a bali se, jestli nam uz neujel). Cesta probehla hladce. Jednim busem do Longshenu (6,50 juanu, 40 minut), dalsim do Guilinu (17 juanu, 3 hodiny, kdyz jsme ho potkali s prvnim busem na silnici z Longshenu, oba zastavili aby jsme si mohli presednout), a do Nanningu (4 hodiny, 88 juanu)komfortnim busem se stevardkou, ktera nas nejdriv privitala tim, ze do mikrofonu chvilku "shui-shai-jua-ti-ping-shi-shui"-ovala, rozdala svacinku a cinske noviny do Kunmingu. Autobusak v Nanningu je snad 10km od vlakoveho nadrazi, takze jsme museli MHD. Kdyz nas v autobuse videla jedna cinanka, jak se zmatene rozhlizime a snazime se zjistit, kde vystoupit, rekla nam plynulou anglictinou, ze vidi, jak jsme mimo, a ze nam rekne, az budem u nadrazi. Meli jsme jeste skoro dve hodiny, tak jsme s ni skocili na pokec a dva hamburgery (za pouhych 5 juanu za jeden) do MacDonaldu - pripadali jsme si jako exoti, vsichni na nas cumeli, jako by nas snad pred tim nikdy nevideli. Do vlaku jsme nastopili pul hodiny pred odjezdem. Na prvni pohled to tam vypada jeko ve vezeni a chlivky s palandama jako cely. V nasi cele jsme byli 4 a tak tak jsme se vesli s batohama do ulicky. Lehatka jsou pohodlne a hlavne dost dlouhe. Dali jsme u stolku u okynka karty, udelali si instatni nudle (ve vlaku je zdarma horka voda, a kdyz nam v deset zhasli, zalezli jsme na kute.
Nas pruvodce docela keca s cenama. Treba bus Guilin-Longshen stoji 17 a ne 12-15 jak tvrdi Lonely Planet . To by se jeste dalo prominout, ale vstup na ryzove pole 50 juanu misto 30, to uz je blby.
Žádné komentáře:
Okomentovat