Yangshuo nas privitalo nevice nevlidne. Celou noc prselo a rano nas do te hrozne zimy vykopli ospaly z autobusu. Bylo ale krasny, jak v mlze prosvitaly ohromne piskovcove homole, kterych je tady kolem dokola jak ... proste hodne. Jeste s jednim anglicanem Neilem jsme pred osmou hodinou probudili recepcni Lisa's hostelu a ukecali cenu z 30 na 15 juanu na noc. Pokoj je sice velky, ale je tam neskutecna zima (11 stupnu) a vlhkost (myslim, ze 99%). Pino zacal projizdet kanaly na televizi. Na jednom zrovna zacinal zaznam hokeje Cesko-Svedsko ... neskutecny stesti.
Po prohranem zapasu jsme se nachvilku natahli a probudili se az v pul druhy. Odpoledne jsme si stihli jen procourat zamraceny Yangshuo a vylezt na jednu malou homoli primo ve meste - Xilang Shan. Vecer jsme skocili na pivko do Jimmy's baru a se servirkou Spring jsme hrali jednu chlastaci hru s kostkama, dokud neprisel zarlivy manzel - ouha.
Po prohranem zapasu jsme se nachvilku natahli a probudili se az v pul druhy. Odpoledne jsme si stihli jen procourat zamraceny Yangshuo a vylezt na jednu malou homoli primo ve meste - Xilang Shan. Vecer jsme skocili na pivko do Jimmy's baru a se servirkou Spring jsme hrali jednu chlastaci hru s kostkama, dokud neprisel zarlivy manzel - ouha.V nedeli jsme si privstali na pul devatou (chteli jsme vstavat v sedm, ale nejak se nepovedlo - svedli jsme to na casovy posun), pujcili si za 20 janu dve kola a vyrazili na vylet k rece Yulong. Cesta podel reky mezi piskovcovymi homolemi byla okouzlujici - ani nam tolik nevadilo, ze byla hrozne bahnita. Cestou zpatky jsme dokonce trochu zmokli a prijeli jsme uz za sera cely od bahna, protoze blatniky to proste nejak nepobiraly. Byl to ale velice prijemne straveny den. Na rece se lidi vozili na bambusovych raftech - neustale nam je po ceste nekdo vnucoval a asi by to ani nebylo moc drahy. Jednou jsme si vlezli na zaparkovane rafty (spis takove pramy) a dali si svacinku.
Dokonce prijela na dalsim bambusaku zenska a prodala nam velky pivo (650ml) za 5 juanu. Cestou jsme projizdeli malymi vesnickami, kde jsme potkavali domorodce zenouci vesnici dobytek. Parkrat jsme videli jak mistni na malem stolku na ceste jen tak hraji nejake karty, jednou vedle stolku lezel svazany mrtvy pes - ze by ho nechavali ulezet na pondelni obed? Dojeli jsme az do Baishy (tam jsme na trhu zkusili snist neco co vypadalo jako razitka - takovy kolacky ze zdrclyho testa po pul juanu a za 2 juny vybornou zeleninovou nudlovo polivku) a vraceli se po druhem brehu reky. Cesta vedla mezi policky na brehu reky. Motali jsme se mezi remizky a jezdili po zidkach mezi policky - takova jizda zrucnosti. A toho bahna! Byli jsme radi, kdyz jsme se vratili na "silnici" na druhe strane reky. "Zakecali" jsme se s jednou cinankou - vubec jsme si nerozumeli, ale alespon nam pomohla oloupat a snist neco, co jsme dostali od Spring - nikdy jsem to nevidel, vypadalo to jako dyne tvaru ohromne hrusky a vevnitr byl grep nebo neco, co tak chutnalo. Do Yangshuo jsme se vraceli za deste, takze jsme pak museli zabahneny veci oplachnout ve sprse. Schvalne, jestli to v nasem studenem a vlhkem pokoji uschne.
Pondeli: Zase prsi celou noc, hezky se v tom usina, ale pres den to stoji za prd. Vstali jsme az v pul dvanacty. Asi do trech hodin jsme se flakali na hostelu. Kecali jsme s Neilem a s Dianou - venezuelkou, ktera zila 3 roky v Praze a docela vali cesky. Taky jsme nachvilku sedli na Internet, ktery je primo v hostelu, stoji 3 juany, ale je hrozne pomaly. Kdyz to po treti hodine vypadalo, ze uz nebude prset, vyrazili jsme vsichni ctyri na kolech na Moonhill - kopec s ohromnou dirou, ktera vypada jako vychazejici mesic, od Yangshuo necelych 10km. Vstup stoji 9 juanu.
Cestou nahoru s nami sla pani s taskou s pitim, ktere nam neustale vnucovala. Byli jsme tam sami a pani byla dost neodbytna, takze Neil nakonec jednu flasku vody koupil - samozrejme s vysokohorskou prirazkou. Vylezli jsme az na samy vrchol, kam se normalne nechodi a cesta podle toho taky vypadala. Po desti byla pekne uklouzana, takze se Neil na bahne hezky natahl, pak chudak jeste dvakrat na schodech kousek pred koncem. Cestou domu jsme samozrejme zmokli. Vecer jsme s Neilem zasli do nejake hospudky na veceri a dali si par pivek. Vypada to, ze s nama pojede na ryzova pole, kam vyrazime zitra. Vecer jsem jeste skocil na Internet, ze dam na blog nejake obrazky. Nebyla to sranda, pracovat s Photoshopem v cinstine - vysvetlit mu, ze chci urcit rozliseni v pixelech a ne v centimetrech jsem nejak obesel, ale najit v menu, kde se priostruji obrazky bylo nad me sily. K tomu vsemu si chlap vedle odchchla a klidne si odplivne na zem. Nastesti spousta klavesovych zkratek funguje stejne.
Žádné komentáře:
Okomentovat